CO JE VEČEŘADLO?

Večeřadlo – dle evangelií: velká světnice v poschodí, opatřená lehátky, kde se konala poslední večeře Páně a kde byla ustanovena svátost kněžství. Ve Skutcích: místnost v poschodí, kde všichni apoštolové setrvávali jednomyslně na modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou Matkou Marií a s jeho příbuznými, v den Letnic zde byli všichni naplněni Duchem Svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali…

Večeřadlo je tedy kolébkou Církve, místo svátostí, modlitby a vytrvalé přípravy na seslání Utěšitele. Učedníci jsou shromážděni kolem Ježíšovy Matky Marie. Vytrvalou modlitbou se otvírají působení Ducha Svatého.

Maria už celé století volá do nového večeřadla – duchovního večeřadla, kterým je její Neposkvrněné Srdce a připravuje nás systematicky na nové Letnice:
„…Večeřadly prosíte o dar druhých Letnic, které se už přibližují, protože mé Neposkvrněné Srdce se stalo novým duchovním večeřadlem, v němž se uskuteční tento božský zázrak pro Církev a pro celé lidstvo. Vytrváte-li se mnou v modlitbě, budu vás moci připravit k přijetí darů Ducha Svatého, který se vám chce stále intenzivněji sdělovat. Toto je jeho hodina, neboť jeho mocným působením lásky bude očištěn a obnoven celý svět.“ Modrá kniha

Ve Večeřadle máme na paměti odkaz Fatimy:
„Řekni všem, že Bůh nám dává milosti skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Ona je ta, kterou bychom měli prosit.“ Toto kladla na srdce před svou smrtí malá vizionářka Jacinta sestřenici Lucii.

Uchýlit se do Neposkvrněného Srdce Panny Marie znamená odebrat se do nejvznešenějšího Stánku Ducha Svatého.
Apoštolka Ducha Svatého – Helena Guerrová (1835-1914) říkala:
„Tak málo chápeme Ducha Svatého, tak málo Ho známe. Jeho, který je věčnou Boží Láskou. První křesťané konali velké divy Jeho mocí, protože více než my vnímali božský Dech z Večeřadla. My ale nesmíme závidět apoštolům a prvním křesťanům, my máme být jen připraveni přijmout Ho a On přijde tak, jako přišel k nim. Kdyby kněží uctívali Ducha Svatého a katolíci se modlili k Duchu Svatému, mohli by obnovit vlny milostí z jeruzalémského Večeřadla a apoštolát mezi nevěřícími by byl velice účinný.“
Vybízela ostatní, aby svěřili vedení svého myšlení a konání Duchu Svatému, aby dali svůj život zcela pod Jeho vedení.

Modlitba: Panno Maria, říkáš nám, že Tvé Neposkvrněné Srdce je duchovním večeřadlem a útočištěm, do něhož musíme vstoupit, abychom obdrželi dar druhých Letnic. Nauč nás, prosíme, opravdové úctě, vnímavosti a dětské oddanosti ke svému Snoubenci, nauč nás jasně rozeznávat, co je jeho dílo a co je dílo jeho Odpůrce, kterému Ty drtíš hlavu.
Odpusť nám Duchu Svatý, že Ti dáváme tak málo místa v našem vědomí, v našich modlitbách, odpusť, že Tvou trvalou přítomnost v nás opomíjíme a zahrnujeme Tě jen svou neuvědomělostí, nevděčností a zcela nedostatečnou úctou.
Děkujeme ti Duchu Svatý, že sestupuješ, abys obnovil tvář země, že nás vedeš, aniž bys v nejmenším omezil naši svobodu.
Děkujeme Ti Duchu Svatý, že sestupuješ na nás, na naši mysl a na naše srdce. Přiveď nás blíže k Ježíši, abychom Ho mohli dávat jiným. Kéž se náš život stává světlem pro jiné. A odpusť nám, Pane, že tolikrát jiní dostali chybnou představu o Tobě kvůli nám.
Děkujeme Ti Ježíši, že nám dáváš Pannu Marii do našeho života. Děkujeme Ti, že Ona kráčí s námi, s lidem Božím k zaslíbené zemi. Že Ona je tou ženou, která vede vojsko malých duší k definitivní porážce satana... Amen.

Struktura Večeřadel

(vybráno z Matičního zpravodaje Mariánského kněžského hnutí)

Struktura Večeřadel je docela jednoduchá. Podobně jako byli shromážděni učedníci s Marií ve Večeřadle v Jeruzalémě, scházíme se:
– modlit se spolu s Marií,
– žít a prohloubit své zasvěcení Marii,
– být pospolu v bratrském společenství.

Modlit se spolu s Marií
Večeřadla by měla být především setkáním v modlitbě. Proto je modlitba svatého růžence společnou charakteristikou všech Večeřadel. Růžencem zveme Matku Boží, aby se modlila s námi, a přitom aby ona sama odhalila našim duším tajemství Ježíšova života. „Váš růženec, který se ve Večeřadlech modlíte na naléhavou výzvu své nebeské Matky, je jakoby nesmírný řetěz lásky a záchrany, kterým můžete ovinout osoby a situace, a dokonce ovlivnit všechny události vaší doby. Pokračujte dále v modlitbě svatého růžence, rozmnožujte vaše Večeřadla modlitby.“ (7. října 1979)

Žít a prohloubit své zasvěcení Marii
Ve Večeřadlech si máme navzájem pomáhat prožívat zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Mariinu. Cesta, po které máme jít, znamená zvyknout si vidět, cítit, modlit se a žít tak jako Panna Maria. Tomu má sloužit doba rozjímání, která se koná ve Večeřadle. Tento časový úsek se věnuje všeobecně společnému rozjímání knihy Hnutí (tj. „Panna Maria kněžím …“). Neodpovídá však duchu Večeřadla strávit ho posloucháním učených konferencí nebo kulturních aktualit. Jinak je nebezpečí, že se vzdálíme z té atmosféry prostoty a rodinné důvěrnosti, která činí naše setkání tak plodnými.

Být pospolu v bratrském společenství
Nakonec jsou všichni účastníci Večeřadel zváni k tomu, aby zakoušeli opravdové bratrství. Není to snad jedna z nejkrásnějších zkušeností, kterou lze pociťovat v každém Večeřadle? Čím více je modlitby a čím více prostoru se ponechá činnosti Panny Marie, tím více je cítit, jak roste naše vzájemná láska. „Proč vás chci mít sjednocené ve Večeřadle se mnou? Protože vám chci pomoci, abyste se měli rádi a prožívali opravdové bratrství ve společenství s Matkou. Dnes je nutné, aby se moji kněží poznávali, aby si pomáhali, aby se měli opravdu rádi, aby byli jako bratři okolo své Matky. Je dnes příliš mnoho osamocení, příliš mnoho opuštěnosti mezi mými kněžími. Nechci je vidět osamoceny: ať si pomáhají, ať se mají rádi, ať se všichni cítí a opravdu jsou bratry.“ (17. ledna 1974) V nebezpečí samoty, kterou dnes kněží zvlášť pociťují a která je pro ně nebezpečná, nabízí Matka Boží prostředek: Večeřadlo, kde se s ní sjednocujeme, abychom se mohli poznávat, vzájemně se milovat a pomáhat si jako bratři.